Všude je snadný přístup k potěšení. Ale proč to vypadá tak prázdné?
Už to není snazší cítit. Samotný porod prostě zmizel. Designová rozhodnutí, obchodní strategie, společenské změny, to vše vymazalo přímé, „špinavé“ spojení s fyzickým světem, které nás kdysi spojovalo. Spokojenost zůstává, ale je pohřbena hluboko. Teď na to musíme kopat. Světelné zdroje vyschly. Pomalu. Sotva znatelné.
Toho jsem si taky nevšiml. Kdo by si toho nevšiml?
Ale jednoho dne jsem jel domů svým malým volkswagenem s pohonem zadních kol. Mechanika. Řadicí páka. Tyhle bývaly všude. Byly levnější na nákup, levnější na provoz a snadněji se opravovaly. V roce 2000 bylo více než 15 % vozů vybaveno manuální převodovkou. Do roku 2020 toto číslo kleslo na 2,4 %. Mercedes to celosvětově odstraňuje. Volkswagen také. Pro mnoho značek je poslední manuální převodovka již historií.
Nadšenci o tom začali křičet už dávno. V roce 2010 spustil časopis Car and Driver kampaň „Save Mechanics“. Filozof Matthew Crawford psal o opravě motocyklu jako o cestě k duševní spokojenosti. A pak psal o samotném řízení jako o aktu autonomie. Nepotřeboval se jen přesunout z bodu A do bodu B. Chtěl cítit auto.
Crawford testoval Audi RS3 o výkonu 400 koní. Plně vybavená. S automatickou převodovkou a pádly řazení. Silný? Ano. Schopný? Absolutně. Bylo s ní nějaké spojení? Ne.
Nebyla tam. Stroj s ním nebyl synchronizován.
Vypadalo to jako výklenek. Zvláštní. Nostalgický. Dokud nepřišla éra elektromobilů.
Spalovací motory potřebují převody. Elektromotory – ne. Výkon je přenášen přímo na kolo. Žádná spojka. Žádné přepínání. Vůbec žádná manuální převodovka. Elektromobil nezabije jen klacek. Zabije to rozhraní.
Když jsem o tom psal pro The Atlantic, čekal jsem jen pár souhlasných přikývnutí. Pár automobilových nadšenců, kteří by přikývli. Ale odpověděly miliony lidí. Muži, ženy, teenageři, prarodiče. Odevšad. Všichni cítili stejnou „fantomovou končetinu“. Chyběla jim kontrola.
Pak přišla pohlednice.
Limetkově zelený potisk v rohu, 50 franků. Liberté, égalité, fratérnitè (Svoboda, rovnost, bratrství). Známky z roku 1984. Desítky let nepoužívané. Nyní byly utraceny. Christopher to poslal. V osmdesátých letech byl strážcem parkoviště. Jeho otec řídil náklaďák. Dědeček jezdil sanitkou ve Francii. První světová válka.
Složil kartu na mém stole. Mám to trochu špinavé. Fyzická odolnost papíru. Její váha.
Tato drobná papírová věc ho spojovala se strojem, který si pamatoval jako operátora nebo jako řidiče pro ostatní. Akt odříznutí razítka. Lízací lepidlo. Odeslání do schránky. kdo to teď dělá?
Skutečné pošty jsem se už roky nedotkl. Kromě balíků. Kromě účtů.
Christopher dokonce přidal obrázek auta vyrobeného z 压铸-kovu (odlitek). Ford Anglia. Autíčko. Produkoval Lesney. Tím se mezera zvýraznila.
Prohra není jen o přihrávkách.
Je to o propasti mezi záměrem a činem. Nejprve se zužuje. Pak se otevře dokořán. A znovu. A znovu. Dokud se nestanete pouhým pasažérem ve svém vlastním životě.
Myslete především na Ameriku. Chtěli jsme pohodlí. Rozlehlá předměstí. Dlouhé dojíždění do práce. Automatická převodovka se objevila v roce 1940. Válka oddálila její masovou realizaci. Naštěstí pro nás? Možná.
V době, kdy jsme to skutečně začali používat, byla poválečná lehkost jediným cílem, na kterém záleželo. Klimatizace v autech. Filmová auta. TV večeře. Vždy mějte dvě ruce na volantu. Žádné přepínání. Žádná únava.
Evropa to nepotřebovala. Tam vysoké náklady na palivo udržují manuální převodovky při životě po celá desetiletí. Krátké vzdálenosti. Vysoké ceny. Matematika favorizovala angažovanost. Nebo alespoň účinnost, která vypadala jako angažmá.
Elektromobily opět změnily matematiku. Přenos elektřiny je levný. Levné nabíjení. Snadné ovládání. Nyní vítězí lehkost. Všude. I tam, kde pro ni dříve byly peníze překážkou.
Náš život se jednou zhmotnil.
To, co používáme, neopravujeme. To, co jíme, nevaříme. Poznámky, které posíláme, nepíšeme. Tření zmizelo. Zmizela i spokojenost.
Všechno je teď čistší. Rychleji. Dokonale hladké.
Je to živé?
Vlastně ne.
Držíte telefon. Vklouzne do dlaně. Nevíte, jak se obrazovka zapíná. Kdy v autě přeřadit, si nevybíráte. Razítko neolízneš. Stačí přejet. Odesílání. jdeš.
Svět to udělal za vás.
Znovu.
A znovu.
